Energetické využití odpadu

Neděle, 10. červen 2018, 06:58
Komunální odpad se ani při nejlepší snaze úplně vytřídit nedá. Vždy zůstane určitý podíl, z něhož se již suroviny získat nedají. Pokud již zbytkový odpad nelze třídit a recyklovat, je vhodné ho energeticky využít. Každý odpad v sobě skrývá potenciál ve formě chemicky vázané energie, která se dá vhodnými postupy proměnit na energii elektrickou a tepelnou. Spálit se dá v podstatě jakýkoliv odpad, s pomocí moderních technologií je takovéto zpracování odpadů vůči okolnímu životnímu prostředí šetrné a bezpečné.

Technologický proces energetického využití odpadů je složitý a probíhá v několika etapách. Nejprve je nutná důkladná kontrola kvality a druhu odpadu, evidence odpadů podle kategorie. Nastává bezpečné umístění odpadů do skladů a definování správného a bezpečného způsobu likvidace. Pak následuje samotný proces energetického využití odpadů, jehož výstupem je pára nebo horká voda, elektrická energie, odseparovaný železný šrot a kovy k dalšímu využití a popílek a struska, jež tvoří zhruba 1/10 vstupního množství odpadů. Spaliny jsou po důkladném vyčištění odváděny do komína.

Dříve bylo běžnou záležitostí spalování odpadu v domácích topeništích. S rozvojem syntetických vláken a materiálů je ale nemožné doma odpad spalovat bez nežádoucích dopadů na životní prostředí a zdraví člověka. Znečišťující látky unikající do ovzduší jsou často velmi toxické, karcinogenní (způsobují nebo napomáhají rakovinnému bujení buněk), mutagenní (způsobují vrozené vady) nebo teratogenní (poškozují plod v těle matky). Spalování odpadu v domácích topeništích je proto v současné době zákonem zakázáno.

Na rozdíl od domácích podmínek spalování (teplota 450 – 850 °C, neregulovaný přístup kyslíku, okamžitý odvod spalin) probíhá proces spalování odpadu ve spalovnách při teplotách 850 – 1100°C a s přebytkem kyslíku. Díky několikavteřinovému zdržení spalin v topeništi dochází k jejich rozložení na méně škodlivé látky. Dále spaliny putují do filtrační jednotky, kde jsou zbaveny popílku, a poté na katalytické filtry, kde probíhá destrukce dioxinů a furanů. Následuje několikastupňová pračka spalin. Emise ze spaloven podléhají velmi přísným limitům, jsou kontinuálně sledovány a kontrolovány.

Vyspělé státy Evropy komunální odpad téměř nebo vůbec neskládkují. Všechny státy, které omezily či zcela ukončily skládkování nevyužitého komunálního odpadu, toho dosáhly kromě třídění také díky rozvoji a zvýšení kapacit zařízení pro energetické využívání odpadů. V Evropě je v provozu přes 400 spaloven, které jsou součástí běžného života občanů a dalších 60-80 se připravuje nebo jsou ve výstavbě.  Například jen ve Švýcarsku je v současné době 30 zařízení EVO a vůbec první spalovna byla zprovozněna v Curychu již v roce 1904. Příkladem moderní spalovny s téměř nulovým vlivem na prostředí je kodaňská spalovna Amager Bakke, nacházející se v těsné blízkosti sídel, na jejíž šikmé střeše vznikne lyžařská sjezdovka.

V ČR jsou v současné době pouze 4 spalovny komunálního odpadu (Praha, Brno, Liberec, Plzeň – Chotíkov). Další spalovna možná vznikne v areálu hnědouhelné elektrárny Mělník (EMĚ), kde se společnost ČEZ, a.s. chystá vybudovat "Zařízení na energetické využití odpadů - ZEVO Mělník" o celkové kapacitě 320 tisíc tun odpadů ročně.

V roce 2024 vejde v ČR v platnost zákaz skládkování směsného komunálního odpadu, recyklovatelných a využitelných odpadů, který byl přijat v novele zákona o odpadech č. 229/2014 již v polovině roku 2014 jakožto poslanecký pozměňovací návrh. Zákaz skládkování komunálního odpadu mají již ve své legislativě Německo, Belgie a Švýcarsko. Jednou z možností, jak dostát zákazu skládkování i u nás v ČR, je právě energetické využití odpadu, samozřejmě s použitím nejmodernějších technologií čištění spalin.