Sklo

Neděle, 10. červen 2018, 06:34
Za vynálezem skla prý vězí Egypťané. Někdy kolem roku 3 000 př. n. l. si z něj vyráběli ozdoby, korálky. Na jejich umění navázali časem i čeští skláři, kteří svým umem dokázali okouzlit svět. V principu není sklo vlastně ničím jiným než roztaveným pískem s příměsemi jako jsou potaš, soda nebo oxid vápenatý.

Sklo tvoří významnou část odpadu z domácností, jedná se převážně o lahve od nápojů, zavařovací sklenice nebo rozbité skleničky. Průměrná česká domácnost vytřídí za rok 28 kg skla. Ročně se na území ČR vytřídí kolem 130 000 tun obalového skla. Obalové sklo má podobné složení, ale obsahuje více vápníku a hliníku, aby se zvýšila chemická odolnost, často se barví na hnědo či na zeleno, aby odfiltrovalo veškeré UV záření. Užívá se na běžné láhve a sklenice a při výrobě se přidává skleněná drť z recyklovaného skla, což výrazně šetří energii. Proto ho musíme házet do těch správných kontejnerů, kterých je všude více než dost. Ve Štětí je umístěno celkem 35 zelených kontejnerů na sklo o objemu 1 100 l. Kontejnery na Sklo se ve městě Štětí vyvážejí 1x za 14 dní - středa (lichý týden).

Co do nich patří a nepatří?

Patří Nepatří
skleněné lahve porcelán
zavařovací sklenice zrcadlové sklo, autosklo, žárovky
tabulové sklo keramika
skleněné střepy varné a laboratorní sklo

Mýty o třídění a recyklaci skla: Mýtus: „Do kontejneru na sklo mohu vhodit i varné či laboratorní sklo."
  • Tyto druhy skla mají vyšší teplotu tavení, a proto nepatří do kontejnerů na sklo, ale do směsného odpadu.
Mýtus: „Z lahví musím odstranit etiketu a kovovou zátku před vhozením do kontejneru."
  • Není to nutné, kovové zátky a etikety jsou odstraněny během dalšího dotřídění skla.
Mýtus: „Do kontejnerů na sklo patří všechny střepy, tedy i porcelán a keramika."
  • Ne, porcelán a keramika nejsou ze skla, znečišťují sklo, patří do směsného odpadu.
Co se s vytříděným sklem děje?

V kontejnerech na sklo se často objevují příměsi z jiných materiálů, které by snižovaly kvalitu recyklovaného skla, proto je nutné sklo ručně dotřídit na dotřiďovací lince. Následně se čisté sklo drtí a přidává se do základní sklářské směsi. Tato směs se potom taví ve třech fázích při teplotách nad
1 500 °C. Následně se sklovina ochladí na teplotu, při které je  možné ji dále zpracovávat. Roztavené sklo teče do dávkovače,  ze kterého se odstříhávají tzv. kapky, které dále putují do forem ve tvaru nápojových lahví. Poté se sklo nechá vychladnout, aby výrobek získal potřebnou pevnost.

Výrobky z recyklovaného skla


Z vytříděného skla se vyrábí nejčastěji obalové sklo - lahve na minerálky, alkohol a pivo a jiné skleněné výrobky. Sklo se dále používá pro výrobu tepelných izolací - skelné vaty a pěnového skla nebo jako přísada do speciálních druhů betonů a do brusných hmot.

Význam třídění a recyklace skla

Sklo se dá velmi dobře recyklovat, proto bychom ho měli preferovat a kupovat raději potraviny ve skle než v plastových obalech. Evropská federace výrobců skla (FEVE) konstatuje, že průměrná míra recyklace obalového skla na území EU je kolem 68 %. Za rok se v celé EU odevzdá k recyklaci něco kolem 25 miliard lahví a dalších skleněných obalů. Tím dochází k úspoře zhruba 12 000 000 tun surovin (vápenec, písek, soda). Spekulativně lze také říci, že do ovzduší nebylo vypuštěno 7 milionů tun CO₂ (což představuje ekvivalent stažení zhruba 4 milionů aut z provozu).