Smysluplnost třídění odpadů

Neděle, 10. červen 2018, 05:20
Zdravé město a MA21 ve spolupráci s Ekologickým centrum Most a Krlaupy n/L Vám přinášejí sérii deseti článků vztahujících se k třídění odpadů. První z nich je zaměřený na smysluplnost třídění odpadů.

Proč třídit odpady?

Každý občan ČR vyprodukuje ročně přibližně 530 kg komunálního odpadu, tedy odpadu, který vznikne v domácnostech a na území obcí. Zhruba polovinu vyprodukovaných komunálních odpadů využíváme materiálově nebo energeticky, druhá polovina končí na skládce, což není uspokojivý výsledek. Skládkování je u nás stále nejlevnější a nejběžnější způsob nakládání s komunálním odpadem, který je však zároveň nejméně příznivý vůči životnímu prostředí. Nesprávné nakládání s odpady přispívá ke znečištění ovzduší a přímo ovlivňuje mnoho ekosystémů a živočišných a rostlinných druhů. Ze skládek se uvolňuje metan, velmi silný skleníkový plyn, který se podílí na změně klimatu. V roce 2024 vejde v ČR v platnost zákaz skládkování směsného komunálního odpadu, recyklovatelných a využitelných odpadů, který již mají ve své legislativě Německo, Belgie a Švýcarsko.

Třídit odpad má smysl

V loňském roce bylo zachráněno 27 km2 přírody právě díky třídění odpadu. Dosáhlo se toho tím, že se zrecyklovalo a znovu využilo 77 % celkové produkce obalových materiálů. Recyklát pak při výrobě nových výrobků nahradil přírodní zdroje, které se tak nemusely vytěžit. Díky třídění papíru bylo zachráněno 2 100 000 stromů. Tyto údaje nám napovídají, že třídit odpad má smysl. Podle průzkumů v ČR třídí odpad 72 % občanů, každý čtvrtý občan tedy ještě není dostatečně motivován, aby svůj odpad třídil. Další rezervy jsou v pečlivosti třídění. Papír, plasty a sklo umí třídit už i malé děti. Méně lidí však třídí kovy, bioodpad, textil a další méně objemné složky domovního odpadu.

Nejčastější výmluvy, když se lidem nechce chodit k barevným kontejnerům:

První mýtus: „Je to moc daleko."

Průměrná vzdálenost k separačním kontejnerům v ČR je 96 metrů. Navíc, pohyb je zdravý, většina z nás potřebuje více pohybu.

Druhý mýtus: „Jsem na třídění moc starý."

Nikdo není tak starý, aby nemohl třídit svůj odpad. Každý z nás zatěžuje planetu Zemi svoji pouhou existencí. Měli bychom se snažit, abychom poškozovali životní prostředí co nejméně, to znamená na prvním místě pečlivě třídit svůj odpad. Někteří zodpovědní lidé dokáží vytřídit skoro veškerý svůj odpad.

Třetí mýtus: „Proč bych třídil, když na skládce to stejně všechno shnije?"

Některé druhy odpadu se rozkládají jen velmi pomalu nebo vůbec ne, navíc se z nich mohou uvolňovat nebezpečné chemikálie do ovzduší, půdy a podzemních vod. V tabulce je uvedena přibližná doba rozložitelnosti některých odpadů:

ohryzek jablka 1 měsíc plastový kelímek 70 let
slupka pomeranče 1 rok jednorázové pleny 250 let
nedopalek cigarety 15 let sklo 1 000 let
igelitový sáček, taška 25 let polystyren 10 000 let

Třídění odpadů je společenská odpovědnost a slušnost každého z nás. Je také na nás, jak si nastavíme systém třídění v domácnosti. Záleží jen na naší vůli a zodpovědnosti, zda se budeme snažit snížit svůj negativní dopad na životní prostředí a svůj odpad vytřídíme.

Autorka článku: Jana Krátká
Ekologické centrum Most a Kralupy n/Vlt.
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most