www.steti.cz Mapa stránek  FAQ  Kontakty

Štětí
Oficiální portál města ŠTĚTÍ a Štětska

Teplota: 18.8°C
Dnes je Pondělí, 22. červenec 2019, svátek má Magdaléna, zítra Libor
Zprávy kabelové televize Štětí CZECHPOINT Zdravé město Štětí Městská policie Štětí - Aktuality 2011 Zdravotnická zařízení ve Štětí Š-Bazar Městská knihovna - Aktuality Zpravodaj města Štětí Diskuzní fórum Městské koupaliště ve Štětí Kvalita ovzduší Odpady
Facebook Městského úřadu ve Štětí Twitter Městského úřadu ve Štětí Instagram Městského úřadu ve Štětí Zprávy KTV Štětí
Občan
Podnikatel
Turista
mobilní rozhlas [nové okno]
Štětí.cz arrow Městská policie arrow Pro občany arrow Drogy a drogová závislost

Drogy a drogová závislost

Tisk
Čtvrtek, 14. prosinec 2006, 23:20
Drogy se dají definovat jako omamné látky, které mění stav člověka různými způsoby. Získávají se buď z rostlin nebo chemickou syntézou. Člověk si může vypěstovat návyk buď psychický nebo fyzický a stává se z něho toxikoman. Světová zdravotní organizace definuje pojem toxikoman jako každou oběť fyzické či psychické závislosti (nebo obou těchto závislostí zároveň). Problém drog je starý jako lidstvo samo. Odkazy na drogy nacházíme ve starém zákoně i starších náboženských textech. Drogy, ať už legální či nelegální, už od počátku věků způsobují lidstvu problémy.

Drogy, Kouření, Alkohol


Drogy


SITUACE V ČR

Devadesátá léta znamenala nárůst v užívání měkkých i tvrdých drog. Jestliže v osmdesátých letech bylo u nezletilých Čechů hlavním způsobem konzumace drog čichání těkavých látek (toluen, trichloretylen), pro devadesátá léta a současnost jsou charakteristické formy kouření a intravenózní aplikace.

V roce 1995 odhadla Hygienická služba v ČR počet osob závislých na drogách přibližně na 200 tisíc. Nejčastěji volenou drogou byl pervitin (35,3 %), následoval heroin (12,9 %), marihuana (9,4 %) a organická rozpouštědla (8,1 %). Téměř 37 % nových uživatelů bylo ve věku 15-19 let.

Závislosti na tzv. tvrdých drogách ovšem často předchází první a posléze opakovaná zkušenost s drogou. Počet středoškoláků se zkušeností s drogou se i v současnosti zvyšuje, i když tempo růstu se celkově zpomaluje. Zatímco v roce 1998 měla na jižní Moravě zkušenost s drogou přesně třetina všech dotázaných středoškoláků, v roce 2000 to bylo o zhruba pět procent více (Miovský, 2002). Vyzkoušení zejména měkké drogy (marihuana, extáze) je u větší části adolescentní populace společenskou událostí a určitým vrstevnickým standardem (Miovský, 1997), současně je však odsuzováno, jestliže se užívání drogy vymkne z kontroly (Tyrlík, Bém, Zuda, Power, 1996).

ZPŮSOBY A RIZIKA APLIKACE DROG

Kouření kouř z drogy obsahuje mimo účinných psychoaktivních látek řadu vedlejších zplodin, které způsobují: > častější onemocnění dýchacího ústrojí > oslabení imunitního systému,br> > zvýšené riziko nádorových onemocnění

Šňupání vyvolává: > časté záněty nosohltanu > krvácení z nosu > někdy až proděravění nosní přepážky

Nitrožilní (intravenózní) aplikace > po nesterilním vpichování dochází k infekčním zánětům končetin a vzniku hnisavých ložisek a následné otravě krve > nesterilními sdílenými jehlami a stříkačkami se přenáší nebezpečné infekční choroby (žloutenka, AIDS..)

ZÁKLADNÍ TYPY DROG

  • opiátový (morfin, heroin, kodein, pethidin)
  • kokainový (kokain)
  • hašišový (marihuana)
  • barbituráty (sedativa, hypnotika)
  • amfetaminy (fermetrazin, efedrin)
  • khatu (výtažky z rostlin celha)
  • halucinogeny (LSD)
  • alkoholové (alkohol)


zdroj informací: IDM MŠMT Příznaky užívání jednotlivých drog se liší a často závisí na stupni závislosti. Přímé příznaky jsou patrné již po prvním užití (netrvají dlouho):

  • začervenání očí po kouření marihuany
  • nesouvislá řeč
  • zrychlená řeč po stimulačních drogách
  • zápach vycházejících z úst po ředidlech
  • neodůvodněné střídání nálad (smutek, veselí)
  • neobvyklá nevyrovnanost (agresivita, podrážděnost)
  • nadměrná vyčerpanost, neobvyklá ospalost, snadná zranitelnost - ztráta chuti k jídlu, výraznější hubnutí
  • ztráta zájmů, zhoršený prospěch
  • ztráta paměti, nesoustředěnost
  • změna přátel
  • změna hodnot a postojů
  • změny v oblékání, zhoršení vzhledu a úbytek péče o zevnějšek
  • časté lži a tajnůstkářství
  • zamykání se v pokoji, v koupelně, na záchodě
  • prodej osobních věcí, věcí z bytu, časté a "nevysvětlitelné" ztráty peněz
Příznaky užívání podle jednotlivých druhů:

Opiáty: (morfin, heroin, braun)- působí tlumivě zvláště v kombinaci s alkoholem, následně po usínání až bezvědomí hrozí koma, zástava dechu a krevního oběhu. První pomoc: chození, mluvení, silná káva, nepřetržitá pozornost, telefonický kontakt se záchrannou službou; v případě zástavy dechu dýchání z úst do úst a masáž srdce do příjezdu sanitky

Stimulační drogy: (pervitin)- občasné výpadky zraku, které vedou k úzkosti a nepředvídatelným reakcím ze strachu, chaotické bezúčelné chování, stavy krátkodobého bezvědomí. Do příjezdu lékaře je nutné zabránit postiženému ve zranění.

Halucinogenní drogy: (LSD)- situace je srovnatelná s náhlým vznikem závažného duševního onemocnění(např. schizofrenie). Vlastní předávkování může probíhat různě; často jde o pocit pronásledování, zrakové či sluchové halucinace a mylné představy o realitě. Podle svých přesvědčení postižený také jedná, takže může volit např. útěk, ale i aktivní obranu nebo útok na někoho jiného.

zdroj informací: IDM MŠMT

Léčení drogových závislostí:

Závislost na návykových látkách je skutečně chronickým onemocněním a měl by tak být posuzován i průběh léčby. Velmi často se setkáváme s názorem, že léčba drogových závislostí je zatím prakticky neúčinná a naděje na vyléčení jsou mizivé. Při porovnávání závislosti s průběhy jiných chronických nemocí však zjistíme, že drogová závislost má dosud všechny základní znaky chronických onemocnění provázených opakujícími se relapsy, podobně jako např. u astmatu nebo diabetes melitus. Ačkoliv jsou známy různé léčebné postupy, většinou je léčba těchto stavů provázena komplikacemi, přechodnými zhoršeními stavu a opakujícími se relapsy. U astmatu i diabetu se s takovým průběhem léčby více méně počítá a léčebný postup je v rámci současných možností považován za účinný, i když není úplně ideální (úplným úspěchem by bylo např. trvalé a naprosté vymizení astmatických záchvatů). Z tohoto pohledu by mělo být snazší připustit, že už léčení vedoucí ke zlepšení stavu závislého pacienta, ke snížení mortality u závislých atp. by mělo být považováno za znak účinného léčebného postupu. V současné době je tedy situace léčby drogových závislostí neuspokojivá, ale není úplně neefektivní a není beznadějná.

Hlavním ideálním cílem léčby je vedle minimalizace újmy na zdraví způsobené toxickými účinky drog, úplné a trvalé odstranění závislosti. Jaká jsou tedy výsledná kritéria ideální úspěšnosti léčby drogových závislostí? Dosažení úplné abstinence (zatím nejužívanější kritérium) ? Dosažení kontroly nad užíváním drogy (dosud zdá se utopická představa)? Stále větší naděje je vkládána do látek snižujících žádostivost po droze („anti-cravingové látky“).

Intenzivní výzkum mechanizmů drogových závislostí by měl pomoci prognózu i prevenci tohoto onemocnění stále zlepšovat, přiblížit se co nejvíce úplnému a trvalému vymizení závislosti. Farmakoterapie však vždy bude jenom pomocným prvkem na cestě k nutné celkové změně životního stylu a nutnému přebudování motivačních hodnot u původně závislého, což jsou základní předpoklady znovunabytého zdraví.

V léčbě drogových závislostí - tedy bio-psycho-sociálního onemocnění - je vždy důležitý komplexní postup zahrnující:
  • psychologický přístup
  • úpravu sociálního zázemí pacienta
  • eventuelní farmakologický přístup.

Další z určujících kritérií postupu může být vedle typu závislosti i dosažený stupeň závislosti:

A. Počáteční stav „psychická závislost“ je charakterizovaná tím, že droga je odměnou; převažuje pozitivní posilovací účinek drogy, který vede k žádostivosti po další dávce. (V léčbě by bylo možné využít především látky snižující žádostivost -„anti-cravingové“ látky). V této fázi je také nejvýraznější podíl podmíněného extreního posilovacího mechanizmu (vazby aplikace drogy na prostředí). Proto je snaha postupně rozpojit vzniklé podmíněné vazby - tzv. metoda „vyhasnutí“ podmíněného chování (cigareta = stále méně nikotinu = stále menší žádostivost, další postupy viz níže). Důležitá bývá změna prostředí - party, přátel, škodlivých zvyklostí. Pokud je škodlivým/posilovacím prvkem rodina (agresivita, násilí, frustrace atp.), někdy i vyjmutí/oddálení z prostředí rodiny nebo alespoň snaha řešit neutěšený stav atp. Tento léčebný postup sám o sobě nebývá v léčbě závislostí dostačující hlavně proto, že naprostá většina závislých, kteří přistoupí k léčení, je již v pokročilejším stádiu závislosti.

B. V pokračující závislosti, vzhledem k rozvoji adaptačních změn, se na žádostivosti po droze stále více podílí i negativní posilovací účinky drogy, snaha o překonání nepříjemných pocitů z vysazení drogy, eventuelně někdy až drastických abstinenčních příznaků, které provází především „fyzickou závislost“. Droga je stále větší měrou úlevou a vysvobozením, než odměnou a radostí. V léčbě přistupuje snaha zmenšit a zmírnit abstinenční příznaky a rozpojit vazbu „nepříjemný stav = jeho odstranění drogou“. Lze použít náhradní aplikační formy drogy a snížení dávkování (např. místo cigarety náplast nebo žvýkačka s nikotinem), čímž se odstraní i zaběhaný podmíněný rituál svázaný s drogou (cigareta, injekční stříkačka atp.). Dalším řešením je podání jiné látky, která má obdobné účinky jako droga, ale nižší návykový potenciál (tzv. „substituční“ léčba). Tuto strategii doplňují již výše uvedené přístupy. Následují preventivní léčebné postupy. Nadějí jsou „anti-cravingové“ látky.

Farmakologická léčba drogových závislostí:

Obecné farmakologické postupy u drogových závislostí jsou následující:
  • Detoxifikace
    velmi pomalé odstranění látky z těla, postupným snižováním dávek drogy tak, aby se pokud možno zabránilo příznakům z odnětí drogy (abstinenčním příznakům) nebo
  • Substituce
    náhrada drogy bezpečnější látkou tak, aby se zabránilo příznakům z odnětí drogy a tuto látku pak postupně také odebrat.
  • Prevence relapsů
    aplikace látky, která snižuje žádostivost po droze (včetně „anti-cravingových“ látek):
    • podávání látky, která snižuje/ruší pozitivní posilovací účinek drogy (např. antagonista nebo agonista/antagonista dané drogy)
    • podávání látky, která obrací účinek drogy ve velmi nepříjemný zážitek (vytvoření podmíněné vazby droga = trest; např. dříve užívaný disulfiram (Antabus) u alkoholové závislosti) - tento postup se již nyní prakticky nevyužívá, naopak - spíš se užívají postupy, které tlumí nepříjemné abstinenční příznaky a pomáhají dobu abstinenčních syndromů snáze překonat
    • snaha o ovlivnění mechanizmů žádostivosti obecně - „anti-cravingové“ látky (např. D2 antagonisté, SSRI, glutamatergní antagonisté, opioidní antagonisté atp.) v kombinaci s psychologickým přístupem

Organizace a instituce zabývající se protidrogovou tématikou:

Asosiace nestátních organizací zabývajících se prevencí a léčbou drogových závislostí
K-centrum - Děčín
Kontaktní centrum pro drogově závislé Ustí nad Labem
Nadace Drop In
Národní protidrogová centrála PČR
Občanské sdružení Sanamin

Informační servery o drogách:

http://www.drogy-info.cz/
http://www.drogy.net/
http://www.drogy.estranky.cz/



Kouření


Nezanedbatelným zdravotním rizikem je i kouření. Už v sedmdesátých letech kouřilo zhruba 33 % všech učňů a 14 % všech středoškoláků. Tento trend nemá zatím výraznou klesající tendenci, na rozdíl od některých zemí západní Evropy a USA. Podle výsledků z roku 2000 (studie NEAD, 4600 středoškoláků z pěti moravských okresů) mají do 15 let první zkušenost s cigaretou tři čtvrtiny všech dospívajících. Pravidelně začalo před patnáctým rokem kouřit 29 % dotázaných a pravidelně každý den kouří více než 40 % středoškoláků (Miovský, 2002). Výzkumy dále ukazují, že když mladí lidé začínají kouřit, motivací není obvykle svobodná volba (zvažování pro a proti), ale jde spíše o tlak vrstevnické skupiny (ADAM, 1996).

Co je to kouření?

Kouření cigaret by mělo být chápáno v první řadě jako projev závislosti na nikotinu. I když kuřáci a hlavně výrobci tabákových výrobků proti tomuto tvrzení protestují halasně protestují, na skutečnosti to nic nemění: nikotin vede k závislosti, a nejnovější studie dokonce ukazují, že je stejně návykový jako "tvrdé" drogy, například heroin nebo kokain. Kuřáci si tento návyk zpravidla osvojí v dětském věku a jsou v dospělosti na nikotinu již plně závislí, a představa, že se v této době mohou svobodně rozhodnout přestat kouřit, je zcela iluzorní. S tím souvisí to, že i když dvě třetiny kuřáků chtějí přestat kouřit, a asi jedna třetina to zkouší každý rok, podaří se to pouze 2 %.

Moderní cigareta, produkt vývoje a jemného dolaďování trvajícího desítky let, je obdivuhodně účinný nástroj k užívání nikotinu, který závislému mozku rychle dodává optimální dávku nikotinu. Kouř cigarety pomáhá zpříjemnit mnoho přísad. I když jsou cigarety velmi účinným systémem k podávání drogy, daří se jim většinou, na rozdíl od většiny drog, unikat jakýmkoli snahám o zákonnou úpravu jejich složení. Omezené informace, které jsou na krabičce cigaret poskytovány o množství nikotinu a dehtu, jsou prakticky bezcenné a pravděpodobně dokonce poškozující. Je třeba si prostě uvědomit, že cigarety jsou především systémem k dodávání nikotinu, který způsobuje a udržuje závislost.

Uvedená množství dehtu a nikotinu jsou měřena na strojích, a jsou tedy výrazem způsobu, jak cigarety kouří stroje, nikoli lidé. Kuřáci závislí na nikotinu kouří způsobem, který jim umožní dosáhnout požadovanou hladinu nikotinu v těle a předejít tak abstinenčním příznakům z jeho nedostatku. Kuřák kouří cigaretu, která má při zkoušce na stroji nízký obsah nikotinu, mnohem agresivněji. Hlubším a delším vdechováním, zadržením kouře v plicích a zakrytím perforací kolem filtru může kuřák nebo kuřačka dosáhnout takového příjmu nikotinu, jaký potřebuje. Pokud tabákový průmysl tvrdí, že se jedná o slabší cigaretu, může tomu kuřák skutečně uvěřit, což může jakékoli rozhodnutí s kouřením přestat ještě více podkopat.

Navzdory publikaci několika uznávaných přehledů literatury se stále objevují pochybnosti o tom, do jaké míry tento návyk způsoben fyziologickou závislostí. Příčinou těchto diskusí je chybění všeobecně uznávané definice závislosti, i když Světová zdravotnická organizace závislost definuje jako: "Stav, psychický a někdy také fyzický (tělesný), který vede k vzájemnému působení mezi živým organismem a drogou, který se vyznačuje chováním nebo jinými reakcemi, k nimž vždy patří nutkavá touha užívat drogu trvale nebo periodicky, s cílem dosažení prožitku spojeného s jejími psychickými účinky, a někdy také s cílem vyhnout se nepříjemnému stavu spojeného s jejím chyběním. Tolerance na drogu může, ale nemusí být přítomna." Na základě této definice je možné vědecky prokázat platnost výše uvedeného tvrzení, že nikotin je návyková látka.

Proč je nikotin návykový Nikotin je stimulující droga, která však může paradoxně způsobovat jak stimulaci, tak i relaxaci (útlum). Dušení a tělesný stav kuřáka, a situace, kdy ke kouření dochází, mohou mít vliv na způsob, jakým bude ta či ona cigareta ovlivňovat jeho psychické vnímání (vjemy). Návykové působení nikotinu je spojeno s jeho schopností spustit uvolňování dopaminu - chemické látky v mozku, která je spojena s příjemnými pocity. Výsledky nedávného výzkumu však ukazují, že nikotin při dlouhodobém kouření potlačuje schopnost mozku prožívat rozkoš. Kuřáci tedy časem potřebují větší dávku drogy, aby dosáhli stejné úrovně uspokojení. Kouření je tedy jistou formou "samoléčení": další kouření zmírňuje abstinenční příznaky, které se dostaví záhy po pominutí účinků nikotinu.



Alkohol


Přesto, že podávání alkoholu osobám mladším 18 let je trestně postižitelné, již v osmdesátých letech většina adolescentů udávala první zkušenost s alkoholem v období mezi 9. a 11. rokem života. Asi třetina patnácti- až osmnáctiletých pila alkohol alespoň jednou týdně (Taubner, 1989) a pouze 17 % v této věkové skupině totálně abstinovalo (Mečíř, 1989). Analogické údaje z devadesátých let jsou velmi podobné. Většina z dotázaných šestnáctiletých vypovídala, že alespoň polovina jejich přátel má zkušenosti s alkoholem (ADAM, 1996; Řehulková a kol., 1996).

Alkohol u dětí a mládeže
  • na základě výzkumů bylo zjištěno, že děti nejčastěji získávají alkoholický nápoj doma a z rukou rodičů dostávají alkohol jako lék
  • abstinentní životní styl se dětem a mládeži nejeví jako imponující
  • v dětském kolektivu se pití váže nejčastěji na party a je provázeno často i další jinou delikvencí
  • ve vyšších třídách škol pijí zpravidla žáci neukáznění, problémoví, s horším prospěchem, ale také žáci družní, dominantní a v kolektivu oblíbení.
  • s přibývajícím věkem stoupá informovanost dětí o škodlivosti alkoholu, paradoxně zárověň roste i jejich tolerance k pití alkoholických nápojů a odmítání abstinence jako životního programu
  • sociální tlak okolí pijící společnosti je účinnější než výchova v rodině či škole, i než obava o své zdraví
  • základní legislativní normu, která zakazuje nezletilým konzumovat alkoholické nápoje, nedodržuje 90% dětí školního věku
Alkoholismus je jednou z nejběžnějších forem závislosti. Dochází k němu tehdy, když si pijákovo tělo navykne přijímat velká množství alkoholu natolik, že už není schopno po nějakou delší dobu bez alkoholu normálně fungovat. Příznakem je neustálá chuť na alkohol, neschopnost pít umírněně, a jakmile se choroba rozvine, potřeba většího množství alkoholu k tomu, aby postižený dosáhl téhož účinku. Většinou se alkoholismus projeví až po letech pomalu a neustále se zvyšující konzumace. Postižený může začít pít proto, aby zapadl do party, nebo aby si zvedl náladu nebo aby zapomněl na svoje starosti. Za čas začne být jeho organismus na alkoholu závislý, a pokud ho nedostane, začne trpět abstinenčními příznaky, např. horečnatostí, nespavostí a třesem, spojenými s halucinacemi. Alkoholismus by měl vždy léčit lékař, trvalé a těžké pití může totiž způsobit vážné jaterní obtíže, poškození mozku, rakovinu úst, hrdla, slinivky břišník, obezitu, chudokrevnost, sexuální obtíže a poruchy žaludeční, nervové a srdeční potíže. Pokud postižení zanedbávají stravu, mohou trpět i vysokým krevním tlakem a nedostatkem vitamínů. Často se také potýkají se sociálními a psychickými problémy.

Alkohol = Etanol, hladina alkoholu v krvi - množství alkoholu, které se přenáší z krve do mozku a určuje tak úroveň intoxikace alkoholismus - závislost na alkoholu, onemocnění, choroba syndrom závislosti (příznaky): - touha užívat psychoaktivní látku např. alkohol - potíže v kontrole užívané látky - rostoucí tolerance - postupné zanedbávání jiných činností ve prospěch užívané látky a zvýšení - množství času k získávání nebo užívání látky nebo k zotavení se z jejího - účinku - somatický odvykací stav, je-li látka užívána s úmyslem zmenšit jeho příznaky - pokračování v užívání přes jasný důkaz zjevně škodlivých následků - odvykací stav - syndrom odnětí drogy abstinenční příznak (třes, poruchy spánku, anorexie, pocit těžkého žaludku, úzkost, deprese, neklid, malátnost, slabost, atd. úzus - znamená mírné požívání (konzum) alkoholu, max. 0,6 misúzus - zneužívání, konzumace alkoholu, která porušuje nějakou závaznou normu (např. požívání alkoholu před a při řízení motorového vozidla mladistvými nebo těhotnými ženami)

Stádia opilosti:
  • I. 1-1,5 ‰ spokojený, sdílný, veselý výraz, živá mimika, výřečnost, smích, rozpustilost, přátelskost, pocit sebejistoty – cítí se lépe, jeho starosti jsou „lehčí“.
  • II. 1,5-3 ‰ nekritický, netaktní, křičí, zpívá, nedbá okolí, impulsivní, nenaslouchá ostatním, erythema (zčervenání), stoupá tep (tachykardie), pohyby neuspořádané (ataxie), poráží sklenice, vrávorá, diplopie (rozdvojené vidětní).
  • III. 3‰ a více únava, ospalost, zvracení, obličej bledne. Opilý může zemřít při zcela banálních situacích, které by za střízliva hravě zvládl - např. se může utopit v kaluži vody. Při vysokých dávkách: narkotický efekt – bezvědomí, necitlivost, inkontinence (pomočení, pokálení), tep slabý, bradypnoe (zpomalené dýchání), mydriáza (rozšíření zornic) nereagující na osvit. V nejhorším případě zástava dechu (dechové centrum CNS, ale netýká se svalů hrudníku).

40 příznaků alkoholismu:

1. Tajné pití

2. Trvalé myšlenky na alkohol

3. Překotné pití (nekontrolované)

4. Pocity viny

5. Vyhýbání se narážkám na alkohol

6. Změněná kontrola pití (neschopnost přerušit nebo zdržet se pití)

7. Vysvětlování důvodů k pití (tzv. racionalizace)

8. Sociální obtíže narůstají

9. Velikášské chování jako kompenzace strany sebeúcty

10. Nápadné agresivní chování

11. Trvalý pocit zkroušenosti

12. Období abstinence vynucené tlakem okolí

13. Změny způsobu pití (k předcházení nepříjemnostem)

14. Ztráta dosavadních přátel nebo rozdchod s nimi

15. Zmněna (změny) zaměstnání

16. Konání se točí kolem alkoholu (podřizování zájmů)

17. Ztráta zájmu o vnější svět

18. Nápadné sebelitování

19. Úvahy nebo realizace úniku z dosavadního prostředí

20. Změny v rodinném prostředí - odcizení

21. Bezdůvodné námitky alkoholika proti členům rodiny

22. Vytváření tajných zásob alkoholu v domově, práci, aj.

23. Zanedbání přiměřené výživy

24. Hospitalizace pro poruchy na tělesném zdraví

25. Pokles sexuálního pudu

26. Alkoholická žárlivost

27. Pravidelné ranní doušky

28. Výskyt prodloužené intoxikace - tzv. tahy

29. Etická deteriorace

30. Postižení mentálních schopností

31. Alkoholické psychozy - viz zde.

32. Styky s morálně deprivovanými osobami

33. U nižších společenských vrstev pití technického alkoholu (Okena)

34. Snížení tolerance - lepší snášenlivost, pozdější opití

35. Nedefinovatelné úzkosti

36. Třesy

37. Pití nutkavého rázu

38. Zhroucení racionalizačních systémů - tj. debakl

39. Lhaní, ev. i kriminální činy, krádeže

40. Okénka (výpadky paměti na dobu v opilosti) s postupnou narůstající frekvencí


Další odkazy:

http://www.alkoholik.cz/
 
< Předch.   Další >
Kontaktní adresa:
Město Štětí
Mírové náměstí 163
411 08 Štětí

Telefon: +420 416 859 315
E-mail: mesto@steti.cz

Datová schránka: fypbba8
Podatelna: epodatelna@steti.cz

Všechny kontakty MěÚ
červenec
Kino ŠtětíKino nehraje
22.07.2019 (Celý den)
Kino ŠtětíKino nehraje
23.07.2019 (Celý den)
Kino ŠtětíKino nehraje
24.07.2019 (Celý den)
Kino ŠtětíKino nehraje
25.07.2019 (Celý den)
Kino ŠtětíKino nehraje
26.07.2019 (Celý den)
Kino ŠtětíKino nehraje
27.07.2019 (Celý den)
Kino ŠtětíKino nehraje
28.07.2019 (Celý den)
Kino ŠtětíKino nehraje
29.07.2019 (Celý den)
Kino ŠtětíKino nehraje
30.07.2019 (Celý den)
Kino ŠtětíKino nehraje
31.07.2019 (Celý den)

NEJNOVĚJŠÍ ...

v diskuzi

v Š-bazaru

Inzerát neobsahuje fotoProdám učebnice českého jazyka pro střední školy
Knihy a časopisy (16.07.2019)
Inzerát obsahuje fotoByt 1+1 ,37m2 - Štěti
Práce a služby (15.07.2019)
Inzerát obsahuje fotoProdám dětské kolo
Dětská vozidla (15.07.2019)
Inzerát neobsahuje fotoopravy
Práce a služby (15.07.2019)
Inzerát neobsahuje fotoGaráž
Pozemky a ostatní (12.07.2019)
Inzerát neobsahuje fotopozemek
Zahrada (12.07.2019)
Inzerát obsahuje fotoLustr do dětského pokoje
Za odvoz (11.07.2019)
Inzerát neobsahuje fotoSvařování-Zámečnictví
Práce a služby (09.07.2019)
Inzerát neobsahuje fotoProdej byt 3+1+lodžie OV Štětí
Byty (20.06.2019)
Inzerát obsahuje fotoFotoaparát OLYMPUS SP - 620 UZ
Fotoaparáty (18.06.2019)
Prohlášení o přístupnosti
Domů
Prohlášení o přístupnosti
Úřední deska
Vyhledávání
Kontakty
Mapa stránek